Jeet kune do, v překladu cesta zadržující nebo též dvojité pěsti, je svobodné, kreativní a individuální bojové umění vytvořené BRUCE LEEM. Techniky i principy jsou přizpůsobené vždy každé individualitě bez ohledu na to, odkud tyto techniky pocházejí. Toto individuální bojové umění se nedá předat nikomu jinému, vždy jde o úplně nový individuální bojový systém bez ohraničení klasických stylů. Aby bylo možné pochopit JKD, je nutné odhodit všechny ideály, vzory, styly, dokonce i koncepci toho co je nebo není ideální v JKD.
Můžete se podívat na nějakou situaci bez toho aniž by jste ji pojmenovali? Když ji pojmenujete, učiníte z ní slovo a to už vyvolává strach.
JKD dává přednost beztvarosti, aby tak mohlo přijmout všechny formy. Přestože JKD nemá žádný styl hodí se do všech stylů. V důsledku toho JKD používá všech prostředků které slouží jeho cíli!
Koncepce Jeet Kune Do
Jeet kune do je především nejen technikou, ale také vysoce rozvinutou tělesnou a duševní připraveností. Není záležitostí „technologie“, ale otevřenosti, duševniho poznáni a tréninku. Nemůžeme se stát mistry svých technik, dokud neodstraňníme všechna duševní omezení, dokud nedovedeme být duševně ve stavu úplné otevřenosti a prázdnoty, v kterém je místo pro všechny existující techniky.
Na všechny uzavřené a neměnné techniky je potřeba zapomenout a současně je potřeba být maximálně tvořivý. Techniky osvojené na úrovni instinktu dávají možnost svobodné volby vzhledem k situaci, což je základem tvořivosti. Technika učeni odpovídá poznání filozofie. V ZEN, stejně jako v Jeet kune do intelektuální kvalita není celou plochou disciplíny. Obojí vyžaduje dosáhnutí konečné reality – prázdnoty.
V Jeet kune do je potřeba na všechny techniky zapomenout, podvědomí se samo musí věnovat řešení situace. Technika musí zajistit řešení situace automaticky a spontánně, nemít žádnou techniku znamená mít všechny techniky.
Podle učení Bruce Leeho je cílem tradičních stylů bojových umění zapadnutí jednotlivce do systému. Platí v nich jisté dogma, že techniky se musí učit přesně, dokonale a neměnitelně. Cvičenci ve skutečném boji bud‘ nikdy nebyli nebo jsou nuceni zaujímat nepřirozené pózy. Stylisté místo toho, aby se dívali přímo na fakta, lpí na formách, teoriích a stále více se zaplétají, až se dostanou do nerozmotatelné smyčky. Máme větší důvěru v to, co napodobujeme, než v to, co sami vytvoříme. Nemůžeme odvodit pocit absolutní jistoty z něčeho, co má svoje kořeny v nás.
Pocit nejistoty vzniká z toho, když stojíme osamocení. A když napodobujeme, nejsme sami. Jsme takový, co o nás říká většina lidí. Poznáváme sami sebe hlavně z doslechu. Abychom se stali odlišní od toho, jací jsme, musíme si být vědomi toho, jací jsme. Ať už toto naše odlišení je výsledkem uskutečnit jinak, než na základě sebepoznání. „Naučit se Jeet kune do není věcí získávání znalosti a hromadění stylizovaných vzorů, ale je to věc objevení příčiny neznalosti.
Když sochař pracuje na svém díle, nepřidává k soše další materiál. Naopak odstraňuje zbytečné kusy, aby se objevila pravda.
Ani Jeet kune do neznamená shromažďování. Představuje snahu o nejpotřebnější a nejnutnější. Čím je nějaká metoda komplikovanější a obsahuje více omezení, tím dává méně šancí na svobodné vyjádření.“ „Jestliže chcete pochopit pravdu bojového umění, vidět protivníka jasně, musíte odhodit všechny pojmy stylů a škol, předsudky, náklonnosti, odpory atd. Potom ve vaší duši ustanou všechny konflikty a duše bude klidná. A v tomto tichu budete vidět úplně jasně.“ „Když se budete bránit nekonvenčnímu útoku, vedenému různým tempem, podle zvoleného vzoru rytmických a klasických reakcí, potom vaše obrana a protiútok nebudou pružné a živé.
„Když na vás zaútočí, vaše odpověď není technika č. 1, situace č. 2 nebo § č. 5. Jednoduše se pohybujete tak jako zvuk a ozvěna.“
„Cílem individuálního, kreativního bojového umění je dosáhnout harmonie těla, ducha a duše, živé hmoty, upřímných citů a čistých myšlenek, což zabezpečí pokojný, vyrovnaný, jednoduchý a aktivní život pro všechny cvičence bojového umění.“
Fakta Jeet Kune Do
- Velice úsporná struktura v útoku a obraně.
- Rozmanité umělé a neumělé zbraně, úhozy a kopy.
- Proměnlivý rytmus boje.
- Přímé pohyby Jeet Kune Do v útoku i protiútoku – boj z místa kde se člověk nachází bez úprav a změny pozice.
- Přesouvání těla, lehká práce nohou.
- Silný boj z blízka
- fingované výpady
- skládání
- chvaty
- znehybnění
- Úplný nácvik a opravdový kontaktní trénink na pohyblivé cíle.
- Pevné nástroje, neustále zdokonalované.
- Individuálnost vyjádření spíše než masový produkt.
- Celkovost spíše než částečnost struktury.
- Uvolnění síly a mocné výpady jako celek, pružinová uvolněnost, ale nikoli fyzicky zvadlé tělo.
- Neustálý útok.
- Dobře vyvážený postoj při napětí během pohybu. Kontinuita mezi úplným napětím a úplným uvolněním.
Energie úderu
Co je zdrojem energie úderu? Jsou školy a styly, kde jde o sílu zádových svalů a šikmých břišních svalů, nebo o rotační pohyb v bocích. V jiných školách se provádí údery silou svalů končetiny a švihem ramenního kloubu.
V Jeet kune do je vyvinut úder, který se podobá úderu Wing Chun. Celý úder se vykonává uvolněnou paží. Každé napětí svalstva spotřebovává energii. Pokud je paže uvolněná, celá energie se přenese na překážku a ne na kontrakci svalstva. Aby se energie mohla přenést bez ztráty, pěst je vytočena palcem vzhůru a během úderu nerotuje.
Energie úderu je pružná síla, která je prudkým vymrštěním „stlačené pružiny“ nebo „ohnuté bambusové hole“. Energie tohoto úderu se podobá energii vytvořené při vymrštění těžkého předmětu ohebným držadlem, které se nejprve ohne a potom vymrští předmět. Druhou složkou úderu je kinetická energie pohybu těla vpřed, nebo rotace celého trupu. Ve vyšším stádiu přistupuje vířící energie, která vychází z obloukových „vrtajících“ pohybů, ve formě otoček a zkrácených oblouků, které jsou skryté v přímočarých pohybech. Údery s touto podstatou jsou známé jako šlehající údery. Jsou směsí kolmého úderu a kroužící energie. V dalším stádiu bojových umění nastoupí energie Chi, která je schopná lámat tvrdé předměty konečky prstů.
Velikost a směr energie naší obrany závisí na velikosti a směru energie útoku. Také energie našeho útoku musí být v souladu s obranou soupeře, hlavně když útok je vykryt. Při vzájemném kontaktu rukou nebo nohou soupeřů během boje, platí princip „kyvadla“. Když na obě ramena kyvadla působí stejná síla, kyvadlo je v rovnováze. Pokud na jedno z ramen kyvadla zapůsobí větší síla, rovnováha se poruší a kyvadlo se dá do pohybu. Podobné je to i při boji. Toto pomyslné kyvadlo je ovládané energií obou soupeřů a tvoří jej ruce a paže soupeřů, které se dostanou do kontaktu. Podobně je to s nohama, když na soupeřovu akci reagujeme neadekvátně, příliš malou nebo příliš velkou energií, a nebo špatným směrem působení energie, tj. vybočením ze střední linie, má soupeř šanci využít toto podobně jako rameno kyvadla.
Abychom mohli reagovat na energii soupeřova útoku, musíme splnit dvě podmínky:
1. nereagovat jen zrakovým reflexem, ale především reflexem lepících se rukou.
2. být uvolnění a používat pružnou sílu, aby se zachovala citlivost na soupeřovu energii.
Práce s touto energií se trénuje při Chi-sao. Kryt je nejúčinnější tehdy, když je velikost energie, kterou kryjeme, shodná s velikostí energie útoku. Pokud je menší, útok projde. Pokud je větší, jsme my tím, kdo zatlačí na rameno páky a soupeř může využít naši nadbytečnou sílu. Do obrany stačí použít tolik síly, aby kryjící ruka udržela útočící končetinu mimo nebezpečnou zónu. Jestliže síla útoku je velká nebo postupně narůstá, využijeme principu rotujících dveří a necháme se touto energií vytočit do bočního postoje. Druhá páka kyvadla, ruka nebo noha, vykonává současně protiútok. Protiútok je tím silnější, Čím silnější je útok.
Při vlastním úderu tvoří předloktí obranu trupu. Pokud je náš útok vykryt, útočící ruka se nesmí napnout. Tím bychom se vzdali obrany předloktím a otevřeli bychom svoji bránu. Jde o centimetrové až milimetrové odchylky mezi tím, co je správné a co ne. Tyto principy se mohou zdokonalovat po celý život Není lehké osvojit si tento stupeň cvičení. Je to možné jen neustálým tréninkem. Mistra od žáka nerozlišují květnaté techniky, ale dokonalá znalost a využití principů, které dávají odpověď na otázky: jak, kdy a proč použít techniku.
Tréning
Soustavné natáčení filmů, práce na scénářích, teoretické práce o bojových umění, trénink, to vše spotřebovávalo podstatnou část Bruceovy energie. Tolik zapřažený člověk jako on se musel nutně udržovat v dobré tělesné a psychické kondici.
Bruce žil velmi zdravě. Dodržoval zásady správné výživy a denně trénoval. Nepil alkohol, ani kávu. Místo toho pil čaj a hlavně mléko. Zásadně nekouřil. Denně běhal. Oblíbil si vytrvalostní běh na 6,5 km, přičemž měnil tempo ze sprintu k volnému poklusu. Vedle toho trénoval cyklistiku, cvičil se švihadlem a plaval.
Další Bruceho významnou složkou tréninku je stínový box a sparring. Stínový box je velmi výhodný k rozvíjení hbitosti a rychlosti. Tělo se uvolní a pohybuje se lehce a vláčně. Stínový box rozvíjí i fantazii a umožňuje, aby techniky přešly do krve, takže v případě potřeby je lze využít spontálně a intuitivně.
Bruce otužoval klouby na rukou i na nohou. Trénoval údery do boxerských pytlů i makivar. Měl ve své tělocvičně tři druhy pytlů. V nejměkčím byly fazole ve druhém písek a ve třetím železné piliny – ten byl tvrdý jako kámen.
Z Hong Kongu si přivezl zvláštního dřevěného panáka z teakového dřeva. Panák byl dva metry vysoký, třicet cm v průměru a stál na velké základně, namontované na pružinu, takže se nedala předpovědět jeho reakce na ránu. Měl dvě pohyblivé ruce vedle sebe a třetí asi uprostřed těla. Dole byla jakási kovová noha ke cvičení kopů.